21 + 1 pravidlo meditace pro začátečníky – 1. část

Popularita meditací a (zejména) mindfulness neboli všímavosti v posledních letech raketově stoupá. A je to skvělé! Čím dál více lidí přestává slovo meditace považovat za cizí a otvírají své mysli i obzory novým zkušenostem a zážitkům.

Umění meditovat je však umění jako každé jiné. A učený z nebe (když jsem to kontrolovala naposledy) ještě nespadl. Nějaké tipy pro začátečníky tak mohou přijít vhod. Sepsala jsem pár poznatků, které pomohly na počátků mé meditační cesty mně. Pochází z knižních zdrojů, od lidí zkušenějších a zběhlejších v meditaci, nebo prostě jednoduše z mé vlastní zkušenosti. Ač je to otřepané, každý z nás je individualita. Individualita, která potřebuje vlastní přístup. A tak Ti třeba nebude vyhovovat vše, ale za zkoušku to stojí, co myslíš? 🙂

Když se poprvé rozhodneš proniknout do tajů meditací, může se zdát praktikování příliš obsáhlé a komplikované. Existují tucty a tucty meditačních stylů, ve kterých není lehké se zpočátku vyznat. Jenže všechny styly skrývají jádro, které je stejné naprosto u všech. A jaké jádro to je?

Pravidlo č. 1 – Půl království za pohodlí

Sedět v tureckém nebo lotusovém sedu s obtáhlými džíny, v kalhotách od obleku nebo krátké sukni asi nebude to pravé ořechové. Během meditace se chceš soustředit na svoji mysl a všechna rušivá omezení co nejvíce eliminovat. Pokud je ti zima, máš na sobě nepohodlné oblečení nebo sedíš na kamenném nepohodlném povrchu, tvá mysl zkrátka bude nepohodlím přetahována jinam, než by měla. Fyzické nepohodlí Tě může rušit více než-li metalová skupina hrající u souseda. Vem si na sebe něco volného, sedni si na polštář a najdi místo, které Ti bude vyhovovat i co se týče teploty

.

Pravidlo č. 2 – Meditace nemusí být hra na slepou bábu

Hned po nejčastějším omylu, že musíš sedět v lotusovém sedu, následuje to, že musíš mít zavřené oči během meditace. Kdepak. Vlastně v počátcích meditace je někdy lepší nechat oči částečně pootevřené, což Ti pomůže zůstat bdělý a nedát si místo meditace malého šlofíka. Existují dokonce druhy meditací, které otevřené oči přímo vyžadují. Pokud Ti více vyhovuje mít oči zavřené, proti gustu žádný dišputát (pokud zrovna neprovádíš chodící meditaci 🙂 ).

Pravidlo č.3 – Liška Bystrouška

Nemusíš si před meditací dát pořádně silné espresso, ale měl by si být dostatečně odpočinutý, abys během meditace zůstal bdělý a bystrý. Důležitá je taky pozice, ve které medituješ. Pokud máš narovnaná záda (ať už v sedě nebo v leže), zůstaneš spíše pozorný, neboť energie v těle mohou volně plynout. Ale pozor, pořád musí platit pravidlo č. 1 – tedy musí být platná podmínka pohodlí.

„Pomocí energie, bdělosti, sebekontroly a sebeovládání si moudrý člověk vytvoří ostrov, který ani povodeň nedokáže smést.“

-Buddha

Pravidlo č. 4 – Čas je relativní

Když jsem začínala s meditací já, myslela jsem si, že musím meditovat půl hodiny nebo hodinu. Jinak nemusím meditovat vůbec. Nemá to cenu. Inu, nikdo není neomylný, že? 🙂

Pravda je, že takto dlouhá doba mě zkrátka zastrašila. A tak můj tip zní – medituj kratší dobu. Takovou, která Ti bude pohodlná, ve které zase trochu posuneš svoje hranice, ale bude zvládnutelná. Pokud si povolíš meditovat třeba jen pět minut denně, přirozeně si tento interval budeš chtít prodloužit. Kouzlo meditace totiž tkví v konzistenci a vytrvalosti, nikoli v tom, kolik hodin dokážeme sedět.

Pravidlo č .5 – Tichá voda břehy mele

Nemůžu říci, že bych si nedala líbit speciální místnost s krásnou výzdobou, vymalovanými zdmi, aroma lampami a tlumeným světlem, kam bych se mohla posadit a v tichu si meditovat do aleluja. Bohužel, takové podmínky k dispozici nemám a domnívám se, že na tom nebudeš o moc lépe (pokud přeci jen ano, tiše závidím 🙂 ).  Co je však vhodné, je nalézt si nějaký klidný koutek. Občasné distrakce vítej jako podmínky, které Ti pomohou stát se ještě dovednějším v meditaci.

Pravidlo č. 6 – Vzduchoprázdno

Následující pravidlo napravuje snad ten nejrozšířenější mýtus vůbec. Cílem meditace není vyčistit si hlavu od všech myšlenek a vytvořit si v hlavě vzduchoprázdno. Vlastně to není nejenom cílem, je to i nemožné, jelikož lidská mysl má tendence neustále na něco „lepit nálepky“. Zklidnění, relaxování a soustředění se na mysl, to je oč tu běží. Vysypat veškeré myšlenky? Hodně štěstí.

Pravidlo č. 7 – Hodit virtuální svět pro jednou za hlavu

Toto pravidlo by mohlo být součástí pravidla č. 5, ale jelikož jej chci zdůraznit, zasloužilo si vlastní místo a označení. Je jednoduché – vypni si veškerá upozornění na tom vodítku k virtuálnímu světu, kterému říkáme mobil. Nechat si „pouze“ vibrace nepostačí. Slyšet, jak Ti mobil díky vibracím poskakuje po stole, Tě zaručeně vytrhne z relaxovaného stavu bez ohledu na to, jak silnou vůli máš. Pravděpodobně začneš přemýšlet nad tím, který e-mail zase přišel, co se pokazilo a jestli není nutný Tvůj okamžitý zásah. Není. Naše mysl je tulačka sama  o sobě, nač přilívat olej do ohně?

 

„Jsme tím, co opakovaně děláme. Dokonalost není čin, ale zvyk.“

-Aristotelés

Pravidlo č. 8 – Zvyk je železná košile

Nezáleží na tom, jak začneš. Klíčové je, že praktikuješ. Nejlépe denně a v podobnou dobu. Vytvoříš si tak zvyk. A zvyk, jak známo, je železná košile. Konzistence a vytrvalost jsou důležitější než-li doba meditování – lépe meditovat denně pět minut než jednou týdně hodinu.

Pravidlo č. 9 – Tajemstvím úspěchu je účelná vytrvalost

Obávám se, že v tomto směru mám špatné zprávy – po jedné meditaci se nejspíše osvíceným nestaneš (ale nikdy neříkej nikdy). Jednou z věcí, kterou nás meditace učí, je trpělivost, ale ta se nedostaví, pokud ji neprokážeš trochu hned v začátcích. Upusť od očekávání a otevři svou mysl tomu, co přijde. Lepší varianta, než být frustrovaní, že jsi ještě nedosáhl nějakých nerealistických cílů.

„Úspěch je dítětem dvou rodičů: vytrvalosti a přesnosti.“

-Orison Swett Marden

Pravidlo č. 10 – Tik tak

Z nějakého důvodu máme často tendence mít přesnou představu o čase. Kolik je, kdy má přijet tramvaj (zásadně nikoli dle řádu), jak dlouho nám bude něco trvat. A meditace není výjimka. V začátcích meditace jsem se koukala, kolik času uplynulo, snad každou minutu. Nastavení si časomíry nebo budíku (s tichým a jemným upozorněním 🙂 )  tento problém snadno vyřeší a odstraníš tím minimálně jednu rušivou myšlenku, kterou během meditace můžeš poslat do věčných lovišť.

Pravidlo č. 11 – Nikdo nemá právo Tě soudit. Ani Ty.

Buď k sobě laskavý. Je velmi snadné soudit sebe a svou meditaci slovy typu „byl jsem příliš rozptýlený, mé myšlenky byly všude“ nebo „hm, dnes jsem meditoval příliš krátce“. Pravda je, že tyto myšlenky nevedou k ničemu dobrému. Že Ti myšlenky skáčou sem a tam znamená, že jsi člověk. Nač se soudit za to, že jsme lidé?

„Přítel je ten, kdo nesoudí, ale přijímá.“

-Antoine de Saint-Exupéry

Buď na sebe hrdý po každé meditaci. Koneckonců sedět v klidu je v naší společnosti a zejména v době neskutečně obtížné! Jak řekl de Saint-Exupéry – Přítel je ten, kdo nesoudí, ale přijímá. A kdo by nám měl být přítelem, když ne my sami?

 

 

První várku pravidel Tu máš naservírovanou. Vyzkoušíš nějaké z nich? Popřemýšlíš nad nimi? Zakomponuješ jej do své praxe? Těším se na Tvé poznatky.

 

Nádech. Výdech. Úsměv.

 

Zdroje: mindfulminutes.com, buddhaimonia.com