Rozhovor s naší redaktorkou Kristýnou

Ahoj Kristýno, mohla by ses čtenářům SpojujeNasJoga.cz trochu představit? Kolik ti je, co děláš, kde bydlíš atd. Záleží na tobě, co vše budeš chtít o sobě prozradit. Pomalu se stáváš mediální hvězdou našeho magazínu, tak si myslím, že je na čase tě čtenářům trochu představit.

Zdravím naši, nepochybně velmi početnou a neustále se rozrůstající, skupinu čtenářů. Je mi 22 let a momentálně bydlím v Olomouci. V bytě mám jak lidské, tak zvířecí spolubydlící. Jistě jste si všimli, že čas od času zmiňuji ve svých článcích své dvě kočky. Je to tím, že vždy, když je píši, tak mi u toho obě dvě dělají zábavnou společnost.

Živím se jako textařka na volné noze. Právě práce z domova, konkrétně z jedné nepříliš ergonomické židle, mě přivedla na myšlenku podplácet své tělo jógou, aby vydrželo co nejdéle funkční.

Kdy a jak se poprvé seznámila s jógou. Pamatuješ si na ten den? Co sis o józe myslela dřív? A co potom…

Poprvé jsem se seznámila s jógou někdy v roce 1996. Tehdy na ní chodila moje mamka, a protože pro mě neměla hlídání, brávala mě sebou. Hodiny probíhaly ve školce, kam jsem chodila. Takže mě tam vždy posadila do rohu a šla se věnovat sama sobě. Co si z toho jako pětileté dítě pamatuji? Asi poprvé v životě jsem viděla větší množství žen oblečených do elastických oblečků. Dodnes si vzpomínám na moment, kdy si tam tak sedím a vůbec nechápu, proč tam všechny ty paní stojí a zvedají nohu do stropu.

Poté jsem se s jógou setkala až za několik let, kdy mě na ní tady v Olomouci vytáhla kamarádka. Do té doby mi to připadalo, jako cvičení pro stařeny a hipíky. Tehdy mi těch 60 minut otevřelo oči a začala jsem díky tomu jógu vnímat v pozitivnějším světle. Pravidelně a s láskou jsem se jí však začala věnovat až začátkem letošního roku. A zatím rozhodně nelituji.

Co ty a zdravé jídlo. Jste kamarádi? Nebo máš radši „českou klasiku“?

Česká jídla jdou úplně mimo mě. Knedlíkem a omáčkou by mě opravdu nikdo nepotěšil. Snažím se jíst většinu času zdravě, ale nikdy nejdu do extrému. Mám v povaze na sebe nebýt moc přísná a pak to podle toho také vypadá. Přestože jsem se naučila jíst hodně ovoce a zeleniny, bych nemohla být vegetarián, vegan nebo nedej bože jíst 100% syrovou stravu. Jednou jsem zkoušela pár dní bez masa a mléčných výrobků. V té době jsem se necítila vůbec dobře, tak jsem usoudila, že na to není mé tělo stavěné.

Pro svůj lepší pocit už pár let piji denně litr a víc zeleného čaje. Tím jsem zredukovala veškeré své nápoje na bílé víno, čaj a vodu. A myslím, že tak to taky zůstane.

Můj pobyt tady na Moravě mě v tomto směru v mnoha věcech možná i trochu “zkazil“. Naučila jsem se pít víno, jíst syrečky, a když na to přijde, tak si zobnu i kousek jitrnice. Jinak ale většinu roku vařím různé variace mexických, italských a indických jídel. Českou klasiku u mě doma neuvidíte snad ani na Vánoce.

Děláš nebo dělalas nějaký sport kromě jógy?

Jako dítě jsem si prošla několika kroužky, ale nic pro mě nebylo dostatečně zábavné, abych u toho vydržela. Pak jsem chodila dva roky na HEAT, ale protože mě deprimovala bezmoc při výběru hudby, tak jsem přestala. Jediné co kromě jógy pro své tělo dělám, je běh. Pro mě ideální aktivita, kdy na mě nikdo nemluví a vše od hudby po tempo a trasu si určuji sama.

Běhám už přes tři roky. Nejraději někde v polích, kde člověk potká maximálně tak zatoulaného Bambiho. Od té doby, co trávím většinu svého času ve městě, tak vybíhám až po setmění. Vyhnu se tak rojnici z kočárků a dalším zpomalovačům. Běh bych doporučila, stejně jako jógu, úplně všem. Je to přirozený pohyb, u kterého si krásně vyčistíte hlavu.

Když se řekne „bio oblečení“. Otočí se Kristýna zády nebo spíš zastřihá ušima?:)

Ani jedno. Myšlenka bio oblečení se mi velmi zamlouvá, ale není pro mě jednoduché se od hlavy až k patě obléci v bio kvalitě. Je to především proto, že si často v sortimentu nejsem schopná vybrat. V šatníku má několik triček a ponožek. A když nad tím tak přemýšlím, tak asi i mé kalhoty na jógu jsou z velké části vyrobeny z bio materiálu.

Pověz mi ještě o něčem, co tě v poslední době potěšilo nebo ohromilo a můžeš třeba vzkázat něco čtenářům, pozdravit rodinu nebo se rozloučit. Závěr je na tobě.

Když se tak zamyslím, tak musím rozhodně zmínit spolupráci na tomto webu. Už dlouho jsem nepsala pro tak zajímavý projekt, a proto doufám, že si najde své stálé čtenáře.

V nedávné době mě také potěšilo a stále těší město, ve kterém bydlím. Původně pocházím z Mladé Boleslavi a nikdy mě nenapadlo, že najdu tak odlišné a o tolik lepší místo pro život. Radost mi udělá každý farmářský trh, malý festival nebo třeba jen nová prodejna se zdravou výživou.

Co bych chtěla vzkázat čtenářů? Snad jen aby to s jógou zkusili, tak jako před pár měsíci já. Možná to nebude nic pro vás, ale vždy je tu ta vzrušující možnost, že objevíte svou novou celoživotní vášeň. To ale nezjistíte, pokud tomu nedáte vůbec šanci. Mějte se pěkně a nezapomeňte na to, co nás spojuje :).