Záskok není pouze Cimrmanova hra, ale i hra jogínů aneb jak přežít záskok


Natěšeni na lekci jógy s naším oblíbeným lektorem spěcháme z práce, popadáme jógamatku a řítíme se v chladný podvečer skrze přeplněnou ulici těšící se na známý hlas onoho lektora, který nás dokáže zklidnit a pobídnout nás k obrácení pozornosti k sobě samotným. Známé plynutí lekce, kdy nás překvapí její podobnost a přesto odlišnost od té minulé, na kterou lektor navazuje.

V šatně se mačkáme na spolu-jogínku, abychom se z úzkých džín a naškrobené košile dostali co nejříve a mohli si po celém dni na vysokých botech a s pracovním křečovitým úsměvem ve tváři převléci do pohodlných legín, bavlněného trička a konečně se zbavit i onoho nepřirozeného výrazu.

Svázat vlasy do vysokého drdolu a rozvinout podložku v předních řadách. To abychom byli našemu oblíbenému lektorovi nablízku. Zavíráme oči, usedáme do zkříženého sedu a čekáme.

Oči ale hned zase otevíráme, to když uvítací Om zní v jiné výšce či hloubce, než jsme zvyklí. Jsme nemile překvapeni, když spatříme jiného lektora, než jsme čekali a tak mu to také celou lekci dáváme pěkně najevo.

Změna

„Život patří živým, ten kdo žije, musí počítat se změnami.“ (Gothe)

I lektoři jsou lidé, živé bytosti, a tak  se čas od času stane, že ten či onen lektor onemocní. To když si stejně jako mnoho jiných lidí naklade na svá bedra příliš hodin, workshopů či soukromých lekcí, a tak vydá více, než je zdrávo. Co se stane pak? Tělo si řekne  o odpočinek ve formě horizontální šavásany v posteli. 

A tak musí lektor, chtě nechtě, poprosit  milou lektorskou duši kolegyně či kolegy, pokud možno přepsat jméno v rozvrhu studia a s dobrým svědomím jej vyslat na jeho lekci.

autor: Šárka Konečná
autor: Šárka Konečná

Přijetí

Jak řekl anglický romantický básník William Blake:  „Lidé mohou změnit svůj život změnou svých myšlenkových postojů.“

A naše myšlenkové postoje nám brání v postoji novém, ať se jedná o novou či jinak zvolenou stojnou pozici stromu, vrikšásany, nebo o postoj vůči okolí. V tomto příběhu vůči novému lektorovi. Změňme onen pohled na situaci a situace se změní. Stane se inspirativní.

Přínos může být inspirace, inspirace může být přínosem.

Podívejme se na onoho lektora, jenž před námi stojí, obrazně řečeno, nahý a připravený nám věnovat šedesát či devadesát minut bez hodnocení toho, kým jsme my, či kým je lektor za nějž zaskakuje.

Zkusme se na věc podívat jeho očima a očima nemocného, oblíbeného, lektora dřímajícího doma. Možná náhle uvidíme lidskost a zároveň odvahu postavit se před někoho, jako jsme my, jenž je hodnocen například svým šéfem a tak hodnotí dále.

Zkusme onu lekci uchopit jako něco nového a pro nás opravdu přínosného. Přínos může být inspirace, inspirace může být přínosem. To, jak onen lektor mluví o ásanach, jak je nazývá, jak do nich vede, jak vede z nich, může být pro naší osobní praxi něco více, než pouhé protažení.

autor: Šárka Konečná
autor: Šárka Konečná

Aparigraha v praxi

Překlad kodexu aparigraha, jeden z morálních a etických desater jógy, zní odstranění ulpívání, chtivosti, sobectví, nehromadění, nelpění na majetku, ovládnutí touhy vlastnit a ovládnutí přístupu „já a můj“. V tomto kodexu se mluví především o skromnosti a uvědomění si, co člověk nutně potřebuje ke svému životu a na druhé straně co nepotřebuje.

Často je tento kodex znám jako nehromadění věcí hmotných, ale jde i o neulpívání na věcech jemnějšího charakteru, jako je onen lektor, onen zvyk. A tak si můžeme procvičit nejen nové ásany, či nový sled pozic, ale i jeden z kodexů jógy, jenž popsal Pataňdžali ve své stezce zvané Jógasútry.

Ne-srovnávání a ne-hodnocení

Tímto světem jsme ovlivněni ve směru hodnocení a srovnávání, které nám bylo kladeno na zřetel už od útlého věku na základní škole. Není divu, že se s tímto samým potýkáme i ve svém běžném, dospělém, životě. Dospělý nás známkovali a titulovali a nyní to samé děláme my. Zkusme se toho zbavit. Zřeknout. Zkusme být otevření tomu, co je a využít změnu k vnitřní transformaci.

Přirozeností všech jevů je měnit se v každém okamžiku, naznačuje nám to, že všechny jevy postrádají schopnost trvat, postrádají schopnost být stále stejné. (Dalajlama)

Záskok není pouze Cimrmanova hra, ale i hra jogínů aneb jak přežít záskok
5 (100%) 6 votes

Šárka Konečná
Už od utlého věku jsem psala příběhy plné dobrodružství a zážitků. A jelikož jsem měla jako malá holka problém se čtením a s gramatikou, tak se chytré hlavy sešly a přidělily mi nálepku dyslektik. Nálepku jsem nosila celkem vzato do nedávna, a tak jsem své popsané papíry, a vlastně i sebe, schovávala před světlem světa. Když jsem se seznámila s jógou, jako s něčím, co mi pomohlo najít v sobě sebedůvěru a prostor pro příjetí sebe samé, vybudovala jsem si nazpět i sílu a jako malé dítě jsem si začala plnit sny. Jógu jsem začala studovat coby samouk, pak jsem prodala auto, našetřila na letenku a odcestovala jsem na delší dobu studovat do Indie. Stala jsem se lektorkou jógy a jógové terapie. Můj záměr se dal do pohybu a vše šlo ráz na ráz. Opustila jsem práci, začala s lektorováním a věnování se psaní naplno. Do Indie jezdím pravidelně a nepřestávám se divit nad životem samotným a nad obsáhlostí jógy, která může pojmout celý svět. Nyní se věnuji hatha józe, hatha flow józe, terapeutické józe, jin józe a těhotenské józe. Nakonec je každá lekce ale směsice zkušeností, tak jako lekce životní, kterými procházíme. Jóga na papíře mi pomáhá ucelovat myšlenky a překonávat ony lekce. A zde bych se s vámi o ně chtěla podělit.

Napsat komentář