Ve znamení rovno.váhy

Říjen patří Váhám, nejklidnějšímu a nejrozvážnějšímu znamení celého zvěrokruhu. Lidé narození v tomto období jsou prý sice všeobecně známí pro svou chorobnou nerozhodnost, ale také oplývají neobyčejným diplomatickým nadáním a citem pro umění a harmonii. Důsledná snaha a přirozený talent udržovat v životě rovnováhu je jedním z jejich hlavních předností. My (méně či více vychýlení :)) zrozenci ostatních astrologických znamení musíme často na schopnosti najít a udržet balanc usilovně pracovat. Ale zapracovat na rovnováze – ať už tělesné nebo duševní – se v každém případě štědře vyplatí, a proto se po vzoru Vah zaměříme na některé z mnoha krásných balančních ásan.

Rovnováha, harmonie, dokonalost – pojmy, které znějí spíš jako nějaká záhadná kouzelná formule než každodenní realita, přesto o dosažení jejich významu neúnavně bojujeme a hodně rádi o nich mluvíme. Snažíme se docílit rovnováhy mezi prací a volným časem, vyváženého jídelníčku, rovnováhy mezi sportem a regenerací, rovného dělení práce v domácnosti, utíkáme z nerovných vztahů… Jako by nás ty překlápějící se váhy pronásledovaly, kudy chodíme. Dobrou zprávou je, že ovládnutí kouzla naši vlastní vnitřní rovnováhy – fyzické i psychické – máme plně ve své moci.

V čem nám rovnovážné ásany pomohou?

Protože praktikování balančních ásan vyžaduje více času a soustředění, ve skupinových lekcích se objevují zřídka. Na domácí procvičování jsou naopak ideální, protože řádně potrápí všechny hluboké svaly středu těla, o kterých často netušíme, že je máme. Silný, zpevněný core slouží nejen k lepší koordinaci pohybů a celkovému zlepšení držení těla, je také důležitým opatřením v prevenci úrazů. Svaly také urychlují metabolismus a pomáhají likvidovat tuk, takže i když můžeme mít pocit, že “stáním na místě” s kily navíc nikdy nezatočíme, opak je pravdou. Statické posilování v dlouhých výdržích opravdu působí téměř jako všelék.

Balanční pozice nám navíc pomohou naučit se zkoncentrovat mysl. Na lekcích jógy se často doslechneme, že rovnováha “sídlí v hlavě”, a po několika pokusech možná sami s překvapením zjistíme, že krokem číslo jedna je nutně úplné zklidnění, uvědomění si směru pohybu a zapojení všech jednotlivých svalů a pevné ukotvení pohledu. V rovnovážných pozicích se také naučíme pravidelně a plynule dýchat  a naše hlava si skvěle odpočine – na myšlenky, které se nekoncentrují na udržení stability, totiž už vůbec nezbývá prostor.

Než začneme…

U balančních ásan platí dvojnásob, že k vlastnímu tělu bychom měli být laskaví. Co totiž v pondělí odpoledne hravě zvládneme, může být v úterý ráno nebo v sobotu večer nepřekonatelný problém. Schopnost udržet rovnováhu totiž extrémně citlivě reaguje na všechny podněty – na denní dobu, na tlak, na fázi měsíce, na únavu, na naši psychickou pohodu… Proto není třeba trápit se, když zaregistrujeme mírné zhoršení, a celkově lpět na výsledku. Samotný proces trénování by pro nás měl být zajímavější než doba, jakou jsme schopni v náročné ásaně vydržet.

Protože často důležitou roli v úspěšnosti zvládnutí balanční ásany hraje i strach, záměrně jsem vybrala pozice – jednoduché i náročnější – pro které je společné, že opěrným bodem jsou nohy (chodidla nebo kolena), takže náš případné přepadnutí nestraší žádnými skutečnými riziky.

vrkšásana, pozice stromu

Vrkšásana – pozice stromu

obtížnost: 1/3

Vrkšásana je zřejmě nejpoužívanější balanční pozicí na komerčních lekcích. Přestože není složitá, krásně posiluje a opticky prodlužuje dolní končetiny a rozvíjí pohyblivost kyčlí. Není náročná na rozsah pohybu, takže nevyžaduje nijak důkladné předchozí rozcvičování a zahřívání, začít můžeme prakticky hned 🙂

  1. Stojíme v tadásaně, pozici hory, a přeneseme váhu na pravou nohu. Levou nadlehčíme a pomalu nadzdvihneme. Levé chodidlo můžeme zapřít klidně těsně nad pravý kotník, nebo o pravé lýtko, nebo (v nejsložitější variantě) o pravé stehno. Nikdy ne o koleno! (Při ztrátě rovnováhy bychom riskovali úraz). Koleno vytáčíme ven, otvíráme kyčel a pánev tlačíme pod tělo.
  2. S hlubokým nádechem s dlaněmi vzhůru obloukem otevíráme paže do upažení a potom vzpažení, až dlaně spojíme a stáhneme do andžali mudry (namasté). Zpevníme střed těla a ramena stáhneme od uší.

vrkšásana, pozice tanečníka

Nataradžásana – pozice tanečníka

obtížnost 2/3

Nataradžásana je nejen esteticky krásná pozice, ale kromě všech zmíněných benefitů navíc zvyšuje ohebnost páteře a kromě posílení celých nohou příjemně protahuje stehna (vždy u zdvihané nohy). Nehodí se ovšem na začátek cvičení, daleko rozumnější je zařadit ji do vinyasy třeba po několika pozdravech slunci, když už je tělo dobře zahřáté a páteř dostatečně procvičená.

  1. V tadásaně znovu přeneseme váhu na pravou nohu. Levou skrčíme v koleni a chytneme za nárt nebo kotník levou rukou. Pevně ukotvíme pohled na jedno místo a s tlakem levého nártu do dlaně současně napínáme nohu do zanožení a tělem přecházíme do současně prohnutí páteře a vytažení trupu dopředu za pravou dlaní.
  2. Snažíme se příliš neotvírat v kyčli, boky by měly směřovat stále hlavně dopředu. Pohled opíráme lehce vzhůru. Hrudník směřuje silou vpřed a ramena se tlačí od uší.

uzavřený stoj na jedné noze

Utthita hasta padangustásana – zavřený a otevřený stoj na jedné noze

obtížnost 2/3

Když chceme svaly na nohou skutečně potrápit, můžeme pokračovat utthita hasta padangustásanou. Pokud stihnete doříct ten trochu krkolomný název dřív, než ztratíte balanc, můžete se náležitě pochválit 🙂

  1. V pozici hory opět přeneseme váhu na pravou nohu. Levou skrčíme v koleni a tentokrát pokrčenou v koleni přitáhneme před tělo. S nádechem natahujeme levou nohu a snažíme se udržet rovná záda (jako v rovném předklonu).
  2. Pohled směřujeme vpřed, ramena tlačíme od uší. Důležité je udržet kyčel natažené nohy ve stejné úrovní jako kyčel stojné, nesmí “ujíždět”.

otevřený stoj na jedné noze

S nádechem si pak můžeme chodidlo pomalu chytnout už jen levou rukou a obloukem přetáhnout nohu do unožení, kde kyčel úplně otevřeme.

Přestože balančních ásan vestoje existuje ještě nepřeberné množství – namátkou zamotaná garudásana, pozice orla nebo známá čandrásana, pozice půlměsíce – rovnováhu lze docela účinně trénovat i v nižších pozicích na podložce.

kocka, balancni varianta

Balanční výdrž v kočce

obtížnost 2/3

Márdžáríásana, pozice kočky, sama o sobě balanční ásanou není, nabízí ale možnost zajímavé balanční variace, při které dokonale zpevníme břicho a hezky protáhneme záda. Nejlépe si s ní poradíme ke konci cvičení, kdy už jsme dostatečně protažení a zahřátí a chceme pomalu přecházet do klidnějších a nižších pozic.

  1. Srovnáme se do pozice kočky, dlaněmi pod ramena, koleny pod kyčle, pevně se opíráme o všechny prsty na rukou. S nádechem rovně natáhneme levou nohu do zanožení a až se nám podaří získat rovnováhu, s dalším nádechem vytáhneme dopředu pravou ruku, za kterou se podíváme. Zpevníme břicho i záda a vydržíme v této pozici několik plynulých nádechů a výdechů.
  2. Skrčíme levou nohu v koleni a pomalu se chytíme pravou rukou za nárt. Pokusíme se prohnout v zádech, vytáhnout nohu výš a pohled obrátit vzhůru.
delfín, balanční varianta
delfín, balanční varianta

Balanční výdrž v delfínovi

obtížnost 3/3

Ani delfín v klasickém provedení není příliš náročný na rovnováhu. Balanční varianta – ačkoli vypadá docela nevinně – už se řadí mezi pokročilé jógové ásany, ke kterým potřebujeme jak dostatek síly (hlavně v ramenou a středu těla), tak i větší rozsah pohybu. Na rozdíl od jiných složitějších pozic nám ale (pokud máme dostatek prostoru kolem sebe) nehrozí žádné nebezpečí, pokud se v ní jednoduše neudržíme. Nemůže se nám proto stát, že bychom zalitovali, že jsme s nácvikem začali zbytečně příliš brzy. Pojďme začít rovnou!

  1. V pozici psa hlavou dolů položíme lokty na zemi – teď jsme v pozici delfína. Pořád udržujeme silný tah těla směrem vzad, pánví co nejvýš a lopatkami blíž k zemi, který zachováme i poté, co s nádechem vytáhneme levou nohu vzhůru do protažení páteře. Potom nohu skrčíme v koleni.
  2. Abychom se lépe udrželi na rukou, můžeme mírně vtočit dlaně blíž k sobě, lokty naopak lehce vytočit. Pak pomalu odlehčujeme pravou ruku. S nádechem se vytáhneme vzhůru a chytíme se rukou za nárt nebo kotník. Zkusíme vydržet. Pořád se pocitově navažujeme vzad.

A na druhou…

Balanční ásany ještě více než jiné svádí k malému švindlování. Rozdíl mezi šikovností pravé a levé strany těla při jejich tréninku bývá často dramatický, takže se leckdy ocitneme v pokušení slabší polovinu vynechat a užívat si úspěšné zlepšování na straně druhé. To si ale v rámci hledání tělesné rovnováhy musíme přísně zakázat. Pokud se například na pravé noze cítíme podstatně více nejistí, měli bychom se na ni naopak ještě o něco více zaměřit a trávit ve výdržích více času. Vyplatí se “horší” stranou těla navzdory podvědomým preferencím dokonce i začínat, abychom pohyby prováděli, dokud ještě nejsme unavení. Odměnou za všechno to nepohodlí nám bude příjemný stav, kdy se obě strany našeho těla jako pomyslné misky vah zastaví v rovnovážné pozici a jako rovnocenní partneři se – slabá se silnou, levá s pravou – naučí harmonicky a zdravě spolupracovat. Tak ať už jste přirozeně vyrovnané a nebesky klidné Váhy, nebo jen běžní smrtelníci jako já, pojďme to společně vyzkoušet! 🙂

5 Shares
>
5 Shares
Share5