Talíř podle dóši

Léto už pomalu odeznívá a ladění postavy do plavek nás bude strašit zase až příští rok na jaře, takže si všichni určitě rádi dopřejeme nějaký ten dortík navíc. I když je příjemné a dokonce i přínosné na chvilku si oddychnout od přísnějšího režimu, na zdravou stravu bychom neměli zapomínat během celého roku. Pojďme se inspirovat ajurvédou a najít nejvhodnější jídelníček přímo pro nás!

Nezáleží na tom, jestli máme přání naši postavu jakkoli změnit – zbavit se špíčků, zhubnout, vyrýsovat, zpevnit, nabrat svaly nebo třeba i trochu tuku. I v případě, že jsme se svou postavou úplně spokojeni, mělo by být pro nás důležité, co jíme a jestli tím tělu prospíváme nebo škodíme, protože zatímco jeho velikost a tvar je jen otázkou estetiky, způsob, jakým se o sebe staráme, se odráží především na našem zdraví. Obecné poučky – i když se často vymlouváme – známe všichni. Jíst dostatek zeleniny a ovoce, vyhábat se příliš mastným, tučným a smaženým jídlům, omezit sladké, obcházet obloukem bílé pečivo… Kdybychom měli na starost dítě, štěně nebo kteroukoli jinou živou bytost a její stravovací návyky, jistě bychom si počínali bezchybně a pro její dobro se všemi zmíněnými pravidly skutečně řídili. Pro vlastní dobro ale nezajdeme ani na půl cesty, překážkou je nám často nedostatek disciplíny nebo naprosto neukočírovatelné chutě.

Většinou – když nás dohoní špatné svědomí – se pak snažíme naše dietologické přečiny nějak napravit a rozhodujeme se, kterou z nepřeberného množství nejrůznějších méně či více drastických, někdy naprosto pozoruhodných diet zvolit. A existují jich opravdu mraky – diety podle krevních skupin, keto dieta, diety podle známých osobností, bramborová dieta, salátová dieta, nejez-nic-a-usmívej-se dieta… 🙂 Většinou ale bohužel neplatí známé “za pokus nic nedáš”, protože tělo se docela rychle na nový způsob stravování adaptuje a pokud nějakou složku potravy úplně přestane přijímat, zleniví a “odnaučí se” ji trávit. Neúspěšné hazardování se zdravím je potom obtížné a zdlouhavé odčinit, chvíli trvá, než se tělo vrátí do normálního režimu. Proto se vyplatí každý radikálnější zásah do stravovacích návyků nejdřív pořádně promyslet a položit si otázku, jestli je daný způsob stravování udržitelný a slučitelný s běžným životem, popřípadě co se může stát, pokud z režimu vypadneme.

Návod podle ajurvédy

Docela nenásilný recept na zdravé stravování nabízí tradiční indická preventivní medicína – ajurvéda, ze sanskrtu překládaná jako “věda o životě”. Už z védského období přichází poznatky o pěti elementech přírody – éteru, vzduchu, zemi, vodě a ohni – které vzájemným prolínáním tvoří tři základní principy, dóši. Tyto dóši, základní životní energie, jsou zastoupeny i v lidském těle, u každého ale v jiném poměru. Náš vlastní “poměr dóš”, se kterým se narodíme, a je nám proto úplně přirozený, se jmenuje prakrtí. Jde o naši “vlastní rovnováhu”, kde vždycky některá z dóš – váta, pitta nebo kapha – vystupuje jako dominantní. V průběhu života se toto nastavení mění vlivem životního stylu, prostředí i emocí a naším úkolem je vědomě ohlídat, aby žádná z těchto tří energií nerozhodila celkovou rovnováhu těla. Každá z těchto dóš, pokud silně převládá, může totiž způsobit tělu i duši nemalé neduhy. Naštěstí je ale plně v našich silách pomocí vhodné stravy, cvičení a mentálního úsilí získat potřebný balanc 🙂

Krokem číslo jedna je zjistit, který typ dóši u nás převažuje. Ukazatelů je mnoho, ale nejsnáze se můžeme zorientovat podle zcela viditelných tělesných znaků jednotlivých typů. Je zajímavé, že toto rozdělení z velké míry odpovídá známé klasifikaci somatotypů na ekto-, mezo- a endomorfy. Kromě zjevných fyzických charakteristik jsou ale pro každou dóšu typické i různé povahové rysy. Poznáváte se? 

váta, první dóša

Váta – roztěkané, kreativní tintítko

Princip váty vznikl kombinací elementu vzduchu a éteru. Reprezentuje proto neustálý pohyb, lehkost, nestálost, proměnlivost, rychlost a křehkost. Křehká je i tělesná a duševní schránka lidí, kteří odpovídají charakteristice váty. Váty mívají hubený obličej s malýma očima, dlouhý krk a suché, třepivé vlasy. Vynikají štíhlou až kostnatou subtilní postavou, mají plochý hrudník, suchou kůži s viditelnými žilami a věčně neprokrvené končetiny. Přibývání na váze jim zpravidla nehrozí, ale je pro ně těžké získat a udržet si svaly. Snadno se unaví, protože většinou neumí zacházet s energií a věčně se přepínají. Často také málo spí a nepravidelně jí a bývají vyčerpané a nervózní. Jsou pro ně typické změny nálad a sklony k depresím a úzkostem, proto by měly věnovat patřičnou pozornost tipům, jak si udržet vnitřní klid. Mezi jejich přednosti patří pohotovost, kreativita a rychlé chápání, které je ale občas doprovázeno rychlým zapomínáním.

Pro váty by mělo být hlavním úkolem naučit se jíst pravidelně, věnovat jídlu plnou pozornost a odnaučit se jíst ve spěchu. Jídla by měla být teplá, výživná a sytá – ideální jsou polévky (poctivé vývary), těstoviny, rýže a kuskus. Pozor – vátám se nedoporučuje nadměrně konzumovat syrovou zeleninu, lepší je pro ně tepelně zpracovaná, např. grilovaná. Z chutí nejvíce vyhovuje sladká, potom slaná a kyselá, hořkým a pálivým pokrmům by se měly raději vyhnout. Jaké potraviny je dále vhodné dát na talíř vátě?

  • mléčné výrobky – hlavně smetana, sýr a tvaroh
  • zralé sladké a kyselé ovoce – banány, hrušky, pomeranče, broskve, ananas, mango…
  • ořechy, hlavně kešu
  • grilovanou zeleninu – dýně, mrkve, cukety
  • brambory, cibuli a chřest
  • vajíčka

pitta, druhá dóša

Pitta – schopný a zábavný vztekloun

Princip pitty vznikl kombinací elementu ohně a vody. Jak zmíněný oheň napovídá, pitta je energie horkosti, agrese, ostrosti a světla. Typické pitty mívají většinou středně vysokou, sportovní a často bezchybnou postavu, zřídka bojují s nadváhou a svaly se jim tvoří daleko snáze než vátám. Díky své vnitřní “horkosti” mívají rychlý metabolismus, ale často je také trápí horečky, záněty a akné. Jako “horké hlavy” se někdy i chovají, mívají sklon k žárlivosti a bývají přehnaně agresivní. Jóga jim může pomoci, jak problémy v klidu “rozdýchat“. Pitty ale disponují i spoustou pozitivních vlastností – skvěle zvládají vedoucí pozice, mají bystrý úsudek, snadno se rozhodují a jsou podnikavé a zábavné.

Pitty by měly zapomenout na kořeněná a smažená jídla a pozor by si měly dát i na kávu. Na rozdíl od vát se ale nemusí bát jakékoli syrové zeleniny. Jaké potraviny by měly zařadit do jídelníčku?

  • mléko a zakysané mléčné výrobky
  • luštěniny – hlavně čočku, z obilovin pšenici, oves a rýži
  • čerstvé ovoce – hlavně jablka, hrušky, švestky, ananas, fíky a datle
  • mátu, kurkumu a fenykl
  • hodně zeleniny – květák, brokolici, zelí, dýně, hrašek…
  • brambory

kapha, třetí dóša  Kapha – srdečný, vyrovnaný lenoch

Princip kaphy vznikl kombinací elementu vody a země. Díky zemi je kapha energií klidu, stability a zdrženlivosti, ale i těžkosti, pomalosti a netečnosti. Lidé, u kterých tato dóša dominuje, mívají spíše kulatý obličej s velikýma očima, krásné husté vlasy a zdravou čistou pleť, krátký krk a masivní, silnou postavu s mohutným hrudníkem. Disponují velkou fyzickou i duševní silou. Mají velikou výdrž a energii vyvíjejí konstantně. Reagují v klidu a rozvážně, ale občas jsou jejich reflexy pomalé. Pomaleji funguje i jejich trávení, proto mívají sklon k obezitě. Ze všech dóš musí tedy lidé s převahou kaphy nejvíce přemýšlet nad tím, jak se stravují, a také zařadit do svého denního programu dostatek pohybu. Většinou si sice neradi způsobují jakékoli nepohodlí a dost neochotně mění svoje návyky, ale když už pro cokoli rozhodnou, pravděpodobně vytrvají a úspěch se dostaví.

Kaphy by se měly obloukem vyhýbat příliš sladkému, tučnému a smaženému jídlu. Opatrně by měly zacházet i s mléčnými výrobky a obilninami. Jejich metabolismus by mohla naopak zrychlit ostrá, kořeněná jídla. Vyhovovat by jim měla spíše hořká než sladká chuť. Na čem si tedy kaphy mohou pochutnat?

  • na zelenině – např. brokolici, květáku, mrkvi, hrášku, špenátu nebo paprice
  • v menším množství i na ovoci – jablkách, meruňkách, třešních a lesních plodech
  • na luštěninách
  • z obilnin na pohance a polentě
  • na chilli, zázvoru, křenu, cibuli, kmínu a česneku

Tipy na závěr

Bez ohledu na to, jaká dóša v našem těle převládá, měli bychom mezi naše stravovací návyky ještě zařadit pár dalších užitečných rad, které nám ajurvéda nabízí. Pro všechny somatotypy totiž platí následující:

  • Nejlepší pro naše tělo jsou čerstvě připravená, teplá, domácí jídla. Ideálně také připravená v klidu a s láskou 🙂
  • Mezi pokrmy bychom měli udržovat dostatečné časové rozestupy (3-6 hodin) a neměli bychom jíst těsně před spaním. Také bychom se měli snažit jíst pravidelně zhruba ve stejnou hodinu.
  • Po jídle bychom měli zůstat chvíli v klidu, jakákoli fyzická aktivita by měla chvilku počkat
  • Na jídlo bychom se měli plně soustředit, nevěnovat se ničemu jinému, nečíst, nedívat se na televizi.
  • Jíst stačí do polosyta.

A na závěr rada ze všech nejpříjemnější – podle ajurvédy bychom se měli pořád řídit chutěmi, nenutit se zbytečně do jídel, která nám nechutnají, a jednou za čas si dovolit nějaký menší prohřešek. Nejedná se přece o žádnou radikální dietu, ale o postupné osvojování jídelníčku, který dělá našemu tělu radost a udržuje ho zdravé a hezké. A tady už výše zmíněné “za pokus nic nedáš” platí beze zbytku 🙂

12 Shares
>
12 Shares
Share12