Dvě na první pohled velmi podobná anglická slova. Mind full a Mindful. Jedno jediné písmenko. A jaký rozdíl ve vnímání světa! Který svět je ten váš?
„Mám pocit, že mi v hlavě mluví nejméně pět lidí zároveň, alespoň pokud jde o množství myšlenek, které si zrovna vynucují mou pozornost. Asi se mi rozskočí hlava.“ Poznáváte se v předešlém tvrzení? Ujišťuji vás – nejste sami. I já se přiznám, že někdy moje mysl neví, kam dřív.
Příliš mnoho informací?
Doby se mění. Ano, je to klišé, ovšem nic tomu neubírá na pravdivosti. Zatímco pro naše předky představovaly noviny hlavní a často jediný zdroj informací (pokud vynecháme zaručené drby od sousedky z vedlejší chalupy), my dnes máme přístup k nepřebernému množství zdrojů informací. Kromě přídavného jména „pestrý“ bychom mu však mohli přisoudit i méně lichotivou charakteristiku – například zahlcující.
Vědci odhadují, že v současné době přijmeme množství informací v ekvivalentu 174 novin denně. Téměř půlroční přísun informací pro dřívější generaci náš mozek musí zpracovat během jednoho jediného dne. Kdo by se naší mysli divil, že je přehlcená? Díky technikám meditace, například mindfulness, je však možné naší hlavě občas dopřát cenný odpočinek.
Myšlenky, představy a jiné
Myšlenky se objevují tak nějak přirozeně a automaticky, až jsme ztratili odstup a nevnímáme je jenom jako součást sami sebe, nýbrž se s nimi přímo ztotožňujeme. Tvoří nás, naši identitu. A pak jsou tu představy. Taková hra mysli, co by kdyby. Co by se mohlo stát, co se mělo stát, co se naopak stát nemělo. Nebo mělo?
Naše mysl bloudí kdekoli, jen ne v přítomném okamžiku. Vlastně si toho ani nejsme vědomi, dalo by se říci, že fungujeme v režimu autopilota. Jedeme tramvají do práce a už je naše mysl o několik hodin napřed a nechává se svazovat představami všech těch povinností, které člověka večer (možná) ještě čekají. Stalo se vám již někdy, že jste došli domů a zjistili, že si z cesty nepamatujete vůbec nic?
Mozek je mocný nástroj, tudíž představy dokáží být děsivější, než cokoli jiného. Jak říkal Mark Twain: “V životě mě trápila spousta věcí, z nichž většina se nikdy nestala.” Jak si tedy pomocí mindfulness odlehčit hlavu od přehršle myšlenek a představ?
Mindfulness jako kotva
Mindfulness je stav, ve kterém úmyslně dáváme pozornost přítomnému okamžiku. Všímáme si, co se děje jak kolem nás, tak uvnitř našeho nitra. Technika mindfulness nám pomáhá vytvářet prostor v našich myslích, abychom mohli myšlenky, emoce a pocity našeho těla pozorovat bez odsuzování, zadržování či snahy je potlačit. Praktikování všímavosti nám pomáhá pozorovat a přijímat svět kolem nás bez toho, abychom se příliš upínali k myšlenkám, emocím či senzorickým apelům bez ohledu na to, zda nám působení potěšení či bolest. Pomáhá nám žít teď a tady.
10 příznivých účinků mindfulness
Technika mindfulness původně vznikla z buddhistické praxe. Dnes je však uznávána i psychology a terapeuty jakožto forma kognitivní terapie. Její oblíbenost rapidně roste zejména v poslední dekádě. A není divu, její praktikování s sebou nese velké množství příznivých účinků nejen na naši psychiku, ale působí i na tělesný stav. S čím nám tedy může tato technika pomoci?
Účinky mindfulness na psychiku:
- pomáhá bojovat s depresí,
- je účinná i proti úzkostem,
- s její pomocí lépe regulujeme své emoce,
- zvyšuje náš výkon a paměť
- a v neposlední řadě je výborným prostředkem v boji proti nespavosti po dni plném stresu.
Účinky mindfulness však sahají za hranice naší mysli, neboť mysl a tělo jsou neoddělitelně spojeni. Mezi fyzické benefity praktikování mindfulness patří:
- ulehčení od chronických bolestí,
- parťák v boji proti přebytečným kilům (vyzkoušejte dohromady s tímto detoxem)
- zmírňuje projevy chřipky a nachlazení,
- snižuje riziko srdečního onemocnění,
- a také snižuje obsah cukru v krvi.
Místo hlavy vzduchoprázdno?
Vynořila se vám při čtení těchto řádků v hlavě další myšlenka – to zní dobře, jak mindfulness uvést tedy do praxe? Přestat snad myslet úplně? Vytvořit si v hlavě vzduchoprázdno? Pokud jste se o to už někdy pokusili, nejspíš jste tvrdě narazili a zjistili, že tudy cesta nepovede. Potlačování myšlenek je jen prvním krokem v kolotoči neúspěchu. Dříve nebo později (a z vlastní zkušenosti mohu říci, že spíše dříve 🙂 ) se myšlenka nevítána nezvána přeci jen objeví.
Posaďte se do pohodlného sedu a pozorujte, co se děje jak kolem vás, tak ve vás. Nekárejte se za myšlenky, které se vám vynoří v hlavě. Udělejte krok zpět a koukněte se na své myšlenky s odstupem. Přijměte existenci svých myšlenek bez jejich hodnocení a opět myšlenky nechte jít a žít svým osudem. Dýchejte plným dechem. Vnímejte vzduch na špičce svého nosu. Nejen že si perfektně okysličíte mozek, ale také vám dech pomůže zůstat v přítomnosti. (Mrkněte na článek o plném dechu zde.)
Učený z nebe nespadl
Být všímavý však vyžaduje trénink. Naše mysl se velmi ráda toulá. Je to její přirozenost a samo o sobě to není špatná vlastnost. Nejspíš ji budeme muset přivést zpět k přítomnému okamžiku stokrát a ona se po stoprvé nenápadně odkrade opět do dáli. Buďte trpěliví. A laskaví. Především sami k sobě.
A když už je řeč o přítomném okamžiku, proč s mindfulness nezačít zrovna teď? 🙂 Odtrhněte oči od těchto slov, dopřejte si jeden velmi hluboký nádech, očišťující výdech a koukněte se do své mysli. Co skvělého se v ní rodí zrovna teď? Podělte se s námi v komentářích.
Zdroje: Psychologytoday.com, Healthcentral.com, Telegraph.co.uk
Zdroje obrázků: Pinterest, Pixabay
Jógu jsem objevila (nebo ona mne?) před pěti lety a od prvního dne je jasné, že je to láska na celý život. Jóga pro mě představuje dokonalé spojení naší fyzické schránky, krásy pohybu a mysli, toho mocného nástroje. Již od dětství mě fascinovala psychologie, poslední dobou se moje pozornost soustředí (nejenom) na meditace a budhismus. Ráda poznávám svět skrze knížky i cestování. Život je nikdy nekončící cesta sebepoznávání.