Jak pomocí mindfulness zatočit s negativními emocemi v 6 krocích

Jak krásné by bylo cítit pouze pozitivní emoce, že? Radost, štěstí, překvapení, lásku. Vybavujete si ten krásný hřejivý pocit hluboko ve svém nitru, který vám pozitivní emoce přináší? Jsou jako droga. Chceme jich více a více, naše nenasytnost nezná mezí. Jsou tu však i negativní emoce. Zatěžují nás, trápí nás, vysilují nás. Tak co s nimi?

Jako jing a jang – pozitivní a negativní emoce

Bohužel či bohudík jsou nedílnou součástí našeho života i negativní emoce. Každý jej prožíváme a zažíváme. Vlny smutku, bolesti, žárlivosti či vzteku. I negativní emoce nám připomínají, že jsme naživu, naše srdce tluče a je tu něco, s čím bychom se měli ve svém životě vypořádat. Jsou tu, aby nás něco naučily. Tak místo jejich potlačování zkusme otevřít svoji mysl i srdce a přijměme je.  Zkuste těchto šest kroků mindfulness a pozorujte změny.

Magická moc emocí

Zeptáme-li se Googlu, dozvíme se, že emoce jsou „psychické a sociální procesy subjektivního prožívání kladného či záporného zážitku“. Zaměřme se na slovo subjektivní. Ač jsou nám emoce všem společné, způsob, jakým je prožíváme, se liší. Někteří jedinci jsou více emocionálního založení, zatímco jiní mají dominantnější logické a chladnější uvažování. Ať tak či onak najdou se takové chvíle, kdy se člověk cítí emocemi zahlcen. Kdy mu celé podvědomí křičí a řve, že je toho moc. Někdy se naše tělo může stát až paralyzované pod tíhou všech těch emocí. Přijde vám to povědomé? Dokážete si vybavit takovou situaci, kterou jste si na vlastní kůži vyzkoušeli?

Emoce mají totiž ohromnou moc. Ovlivňují nejen naši psychiku, ale i fyzické tělo. Můžeme si je představit jako dvě neoddělitelné nádoby. Pokud je v naší hlavě a srdci příliš mnoho negativních emocí, brzy pocítíme účinky (např. stresu) i na svém těle. Bolavé klouby, vypadávání vlasů, špatný spánek, nechuť k jídlu. Naše tělo okamžitě reaguje na to, jak se cítíme, co si myslíme a jak jednáme.

Tělo a duše ruku v ruce

Už jste určitě zaslechli slovo psychosomatika. Samotný název psychosomatika pochází ze starořeckých slov psyché (duše) a sóma (tělo). Spojení těchto slov zdůrazňuje nezbytnost celostního, komplexního nazírání na psychiku a zdraví člověka. Psychosomatika se zabývá vztahy mezi tělesnými a duševními ději, které chápe jako propojené a navzájem se neustále ovlivňující systémy. Emoce sice začínají v naší hlavě, ale jejich účinky mají širší dopad i na celé tělo.

A tam, kde je potlačovaná emoce, začíná nemoc. Tak jak si tedy s emocemi pomocí mindfulness poradit a nepřijít při tom do blázince?  🙂

1. Zastavte se a emoci pozorujte

Před negativními emocemi máme často nutkání utéct či emoci nějak potlačit a zahodit ji pokud možno hodně daleko. Někteří z nás se možná snaží namluvit sami sobě, že žádnou emoci nepociťují. Že se nic neděje a vše je v pořádku. Tato taktika možná funguje krátkodobě, v dlouhodobém výhledu je však škodlivá. Vytváří jen utrpení a brání nám v žití plnohodnotného zázraku života.

Jakmile tedy pocítíte nelibou emoci, zastavte i v tomto uspěchaném světě alespoň na pár bouchnutí srdce. Nadechněte se zhluboka a nechte emoci plně rozvinout. Nepotlačujte, neomezujte ani ji neignorujte. Jen ji pozorujte s lehkou zvědavostí a otevřenou myslí. (Pokud byste se chtěli dozvědět více o dechu, mrkněte sem.)

2. Pojmenujte svůj stav

Zdánlivě jednoduchý krok říct si “jsem smutný/á”, že? Přesto klíčový krok. Pojmenováním totiž přiznáte emoci legitimitu. Přestanete se před ní schovávat. Pojmenovaný strach má jen poloviční sílu. A platí to stejně tak i pro jiné negativní emoce. Zkuste při tom procvičit i svoji slovní zásobu a neomezovat se pouze na strohá vyjádření toho, jak se cítíte. Naopak – použijte tolik květnatých vyjádření a detailů, kolik jich jen najdete.

3. Akceptujte (se)

Možná vás překvapí, že už jen samotná akceptace emoce vás uklidní. Akceptace je projevem soucitu vůči sobě. Netrestáte se za pociťování emoce. Naopak. Přijmete se tací, jací jste. Otevřete se naplno emoci. Při silných emocích můžeme mít občas pocit zahlcení tunelového vidění. Tato skutečnost se promítla i do lidové mluvy. Slyšeli jste někdy „vztek ho úplně oslepil“ či „byl vzteky úplně bez sebe“? Pokud si uvědomíte a akceptujete emoci, zjistíte, že kromě ní je ve vaší mysli ještě hromada místa, kde se mohou manifestovat i další procesy. Kde můžete být i vy. Být teď a tady.

„Jste-li v depresi, žijete v minulosti. Cítíte-li úzkost, žijete v budoucnosti. Máte-li klid v duši, žijete v přítomnosti.“
-Lao Tzu

4. Uvědomte si pomíjivost všech emocí

Uvědomte si, že emoce přichází a odchází. Jsou pomíjivé. V jedné sekundě se objeví a v druhé už mohou být pryč. Jako vlny na otevřeném moři. Vynořují se a následně se opět stávají součástí klidné hladiny moře. Osvobozující pomyšlení, co myslíte? Vaším jediným úkolem je tuto vlnu pozorovat s trpělivostí a laskavostí. Pozorujte ji, jak vzniká a jak se pomalu rozpouští. Buďte všímaví.

5. Odkud vše pramení?

Blížíme se do finále. Jakmile je vaše mysl uklidněná, ponořte se hlouběji do samotné emoce, která se zasloužila o pocit nekomfortu.  Jak vznikla? Co ji spustilo? Která myšlenka byla spouštěčem? Možná to byla lehkomyslná poznámka od kolegyně, možná jen vaše nesprávná domněnka. Dovolte vaší všímavosti vrhnout světlo do celé situace.

Možná byla vaše reakce naprosto přirozená na proběhlou událost, možná to byl jen pozůstatek z naší minulosti – navyklý způsob, jakým jsme zvyklý reagovat. Mindfulness nám může pomoci i v nabourávání starých vzorců chování a nahrazovat je novějšími, které nám mohou posloužit lépe.

6. Věřte svému podvědomí

Vyjádřete lásku vůči sobě a svému podvědomí. Není třeba se trestat za tak přirozenou věc jako jsou emoce. Věřte sobě, věřte svým emocím i svému podvědomí. Pozorujte je. Všímavě, pozorně. Pomocí mindfulness. Naslouchejte jim a oni vás povedou tou správnou cestou.

Jaké jsou vaše triky na práci s emocemi? Počítáte do desíti, jdete vztek vyběhat či negativní emoci radši uzavřete sami v sobě? Napište nám do komentářů, rádi se přiučíme novým trikům. 🙂

Zdroje:
mrsmindfulness.com, psychologies.co.uk, studium-psychologie.cz
Obrázky – vlastní zdroje, pixabay.com, flickr.com