S polentou jsem se setkala poprvé, když můj spolubydlící z Venezuely vařil v naší kuchyni neco neidentifikovatelného. A musím říct, že jsem se na něj dívala se značným podezřením. Moje druhé setkání s polentou proběhlo v podobném duchu, když můj jiný spolubydlící, tentokrát z Rumunska vařil jakési své tradiční rumunské jídlo. Polentu vařil se spoustou sýra a tentokrát jsem dokonce odmítla i ochutnat.
Možná už jste slyšeli, že velká většina kukuřice je geneticky modifikovaná, což byl důvod, proč jsem se jí dost vyhýbala. Navíc mi ani nepřipadala nějak nutričné hodnotná, tak mi zas tak moc v jídelníčku nechyběla.
Nicméně nedávno mě zcela banální věc donutila přehodnotit můj vztah ke kukuřici, respektive ke kukuřičné mouce (jejíž velkou výhodou mimochodem je, že je bezlepková). Ta banální věc byla zcela obyčejná sleva. Už nevím v kterém to bylo obchodě ale měli tam kukuřičnou mouku za skvělou cenu a navíc na obalu bylo specifické označení GMO FREE (tzn. že je vyrobena z geneticky NEmodifikované kukuřice), to mě uklidnilo a vzhledem k ceně jsem nabrala plný košík.
Jenže kukuřičnou mouku jsem nikdy nepoužívala, a tak jsem si nebyla uplně jistá co s ní a na co se hodí (už ale vím že se nehodí na pečení buchet – je těžká a buchta z ní není ani trochu nadýchaná). Začala jsem experimentovat. Můj první pokus byly kukuřičné tortily (ta dopadla samozřejmě jako většina prvních pokusů – fiaskem), potom následovalo zjištění že se nehodí na pečení buchet. No, nezačala jsem úplně nejlíp.
Rozhodla jsem se teda, že začnu od začátku, a to s něčím jednodušším – s polentou. Návod na její výrobu vypadal snadný, tak jsem se do toho pustila. Jakmile se mi povedla, mohla jsem začít s experimentováním.
Díky tomu vám dnes ukážu, jak si vyrobit hlavní jídlo i dezert najednou!
Ingredience (2 slané a 2 sladké placičky):
- 0,5 šálku kukuřičné mouky
- 1,5 šálku vody
- hrst rozinek
- 2 hrsti špenátu
- 1 stroužek česneku
- 2 sušená rajčata
- 1 šálek hlívy ústřičné
- čerstvou chilli papričku
- olivový olej
- sůl, pepř, tymián
- 2 pomeranče
- javorový sirup
- mletý kardamom
- Trocha strouhané čokolády na ozdobu
Postup:
- Nejdříve si připravíme polentu: nachystáme si čtvercovou zapékací mísu 20×20 cm a vyložíme ji pečícím papírem. Do kastrůlku dáme vařit vodu a přivedeme k varu. Jakmile voda vaří, přisypáváme pomalu a rovnoměrně kukuřičnou mouku. Neustále mícháme, aby nám nevznikly žmolky. Plamen snížíme na minimum a za stálého míchámí vaříme ještě asi 15 minut. Nakonec vylejeme do zapékací mísy vyložené papírem. V duchu si mísu s polentou rozdělíme na dvě půlky a do té jedné vtlačíme rozinky. Necháme zcela vychladnout (přibližně 2 hodiny).
- Nyní když máme polentu hotovou, vezmeme si vykrajovátko ve tvaru kolečka o průměru 7 cm a vykrojíme 2 kolečka z části bez rozinek a 2 kolečka z části s rozinkami (mělo by to vyjít tak akorát).
- Dvě kolečka bez rozinek opečeme dozlatova z obou stran na kapce olivového oleje. Naaranžujeme na talířky.
- Na stejné pánvičce opečeme prolisovaný česnek se špenátem, až špenát změkne a povolí. Naaranžujeme na polentovou placičku.
- Sušená rajčata nakrájíme na tenké proužky a naskládáme na špenát.
- Na pánvičce opečeme ještě hlívu s troškou česneku a tymiánu, pepře a soli a dáme úplně navrch polentové placičky.
- Ozdobíme několika plátky chilli papričky, čerstvými bylinkami, pokud nějaké máme, a pokapeme olivovým olejem.
- Teď si připravíme dezert: 2 vykrojená kolečka s rozinkami naaranžujeme na talířky.
- Pokapeme javorovým sirupem a posypeme špetkou mletého kardamomu.
- Z pomeranče ořežeme kůru a vykrájíme jednotlivé filety.
- Klademe je na polentu dokola tak, aby se uprostřed dotýkali.
- Posypeme strouhanou čokoládou a polejeme javorovým sirupem.
O Ayurvedu jsem doslova zakopávala vlastně od té doby, co jsem se začala zajímat o zdravý životní styl. Jenže dál než k diagnostice své dóši jsem se nikdy nedostala. Zkrátka jsem nevěděla, co s tím dál. V průběhu let jsem ale k Ayurvedě začala mít čím dál blíž (asi i díky různým dietním směrům, které jsem vyzkoušela) a všechno tak nějak začalo zapadat. To byla ta chvíle, kdy jsem ji začala studovat hlouběji, odhodlaná z toho vytěžit co nejvíce praktických informací, které by usnadnili její pochopení a použití námi, běžnými, moderními lidmi.