O Ayurvédě už jste určitě slyšeli – je to vlastně tradiční moudrost, která radí, jak si zachovat zdraví a vitalitu do vysokého věku. Tato moudrost je stará tisíce let a přestože lidé v tomto duchu vychovaní, se pravidly řídí tak nějak mimochodem, pro nás Evropany je to velice složitá kombinace různých doporučení a nařízení, které si podle mého názoru někdy protiřečí.
V těchto doporučeních se vyznat je často úkol nadlidský. Hlavně by muselo platit, že pro každého člověka budete vařit něco jiného (protože každý spadá pod jiný konstituční typ – kapha, pitta, vata) jenže jak by to potom mělo vyadat v praxi? Nějak si to nedovedu představit…
To by se vařilo najednou tolik různých věcí? Nebo by se spolu shromažďovali jen lidé stejných konstitučních typů? Nezní vám to taky trochu srandovně? Jakože přijdete do práce a pozvete k sobě na večeři všechny lidi konstitučního typu vatta, ale vaše nejlepší kamarádka je kapha, tak prostě jen řeknete sorry a necháte to plavat?
Nechtěla jsem věřit, že by všechno bylo natolik složité – musí přece existovat alespoň nějaká povrchní pravidla, které se právě při společných jídlech a dalších takových příležitostech dají uplatnit a přitom zůstat věrný tradičnímu ayurvédskému způsobu výživy a stravování.
Tak jsem trochu zapátrala a objevila těchto 5 nejzákladnějších pravidel, která můžete uplatnit bez ohledu na svůj konstituční typ (jinak stránky www.ayurvedicliving.org jsou docela nápomocné v různých tématech týkajících se ayurvédy).
Ve výčtu jsem vynechala pravidlo vegetariánství, které je jedním z neoddiskutovatelných bodů ayurvédy, protože mám pocit, že to každý ví.
- JAK JÍŠ, TAK ZAŽÍVÁŠ (tzn. pokud jíte ve stresu, vaše zažívání je vystresované taky. Naopak čím klidnější průběh jídla, tím efektivnější zažívání – není to blbost, i když je to takové nehmatatelné pravidlo)
- JEDINĚ VAŘENÁ ZELENINA (platí pravidlo – teplá zelenina hlavně přes zimu, saláty v létě – taky na ně v létě máte větší chuť, že?)
- V SEZÓNĚ NEBO NIC (jojo, naše babičky to dělaly správně, je načase si to přiznat)
- ŽÁDNE ZBYTKY (tzn. že podle ayurvédy by mělo být každé jídlo čerstvě a s láskou připravované)
- NEPŘEJÍDEJ A KOMBINUJ (další doporučení mluví o větším zamyšlení nad tím co jíme, nad množstvím a hlavně kombinacemi)
1. Meditace v kuchyni
Vaření většinou bereme pouze jako prostředek k tomu, abychom se najedli (pokud už se k samotnému vaření odhodláme). Je to pro mnohé z nás pouze nezbytná otročina, kterou si chceme odbýt co nejrychleji a já tomu naprosto rozumím. Dnes je spousta jiných aktivit, kterých se chceme zúčastnit a jsou pro nás důležitější (a zábavnější) než vyváření v kuchyni.
Co když se ale na vše můžete podívat trochu jinak? Co když se vaření i následná konzumace pro vás stane meditačním cvičením nebo dokonce posvátným rituálem? Počínaje krájením zeleniny až do posledního sousta (víte dobře, že s meditací jste chtěli začít už dávno). Nemyslíte, že vaše jídlo by tak získalo úplně jinou energii?
2. Vařene vs. raw
Nějakou dobu jsem byla velikou propagátorkou syrové stravy a musím říct, že mi to hodně vylepšilo pleť a celkovou vitalitu, ale později jsem začala mít velké problémy se zažíváním.
Raw strava je očividně velmi těžká na trávení, ale já jsem nemohla pochopit, jakto, že to tolika lidem tak prospívá a mě ne. Myslela jsem, že to je jen dočasné, než si tělo zvykne na obrovský přísun vlákniny. Po prostudování asi milionu příruček a článků na téma zažívání, ayurvéda a čínská medicína, jsem si to vysvětlila svým způsobem: někteří lidé mají velice silný vnitřní oheň, který zvládne i náročné trávení, navíc pro lidi žijící v prostředí, kde je velké teplo, představuje raw strava výborný způsob k ochlazení organismu.
Naproti tomu když žijete v Kanadě a je zrovna (neskutečně dlouhé) zimní období (teploty dosahující -30°C), tak naopak dává smysl všechno jídlo ohřívat a vyhýbat se studeným pokrmům. Stejně má člověk nejčastěji chuť na horkou polévku. Syrový salát si nyní dopřávám jen občas a v malém množství. Většinou si připravuji teplé saláty. Dalším způsobem jak usnadnit zažívání raw zeleniny je v podobě zeleninových džusů nebo zeleninových smoothies/polévek. Ale to si taky nedávám každý den.
3. Jíst v sezóně je IN
Ještě před několika desítkami let nebyly v obchodech dostupné potraviny mimo sezonu. V tomto případě pracuje pokrok proti nám a umožnuje nám pochutnávat si na ovoci a zelenine, na které naše tělo neni ani zvyklé, ani připravené. Pamatujete si ještě z čeho vařily naše babičky přes zimu? Brambory, cibule, česnek, řepa, dýně atd. (kalendář sezónních potravin zde) – je na čase oprášit babiččiny recepty – co říkáte na takovou česnečku? Nebo jablečný kompot z podzimních jablek?
4. Každé jídlo čerstvé a s láskou připravené
Tak tenhle bod budeme považovat za ideál, na který netřeba dosáhnout. Přestože ayurvéda toto doporučení vysvětluje logicky, a to tak, že ohřívané jídlo z předešlého dne postrádá energii a každé další ohřívání snižuje nutriční hodnotu na minimum, já vím z vlastní zkušenosti, že připravovat každé jídlo čerstvé prostě není možné (a to já trávím v kuchyni většinu svého času). Podle mého názoru je rozhodně lepší si ohřát domácí jídlo, než být pro nedostatek času donucen k fast foodu nebo něčemu podobnému.
Zkuste si ale z vaření udělat alespoň občas, když máte volno, příjemný rituál a připravte si čerstvé chutné jídlo s láskou a s potěšením si jej vychutnejte.
5. Jez do polosyta
Podle ayurvédy bychom vždy měli jíst o trochu méně než do syta. Je to opět z důvodů snadnějšího zažívání – logicky nechceme zahltit celý systém na půl dne, ale dát mu trochu prostor k práci (každý potřebuje svůj prostor pro růst a naše trávení není žádnou výjimkou).
Další faktor, který ovlivňuje přípravu jídla a trávení jsou správné kombinace. Některé kombinace potravin jsou vyloženě vyhledáváné, naopak je třeba si dát pozor na kombinace, které působí pro tělo toxicky (bohužel naše zažité a nesprávné stravovací návyky a kombinace potravin spíše podporují toxické prostředí a mohou vést k další problémům).
Pamatujte si, že zažívání je pravým zdrojem zdraví a vitality. Na něm totiž stojí všechno ostatní.
Více o pravidlech kombinování zkusím osvětlit v příštím článku.
Teď už si jen nechte nějaký ten volný víkend a užijte si ho meditačně – vařením. Vyzkoušejte třeba indický Dhaal (podle mě).
Ayurvédský Dhaal
Důležité informace:
Alergeny: bez lepku, vegan, bez oříšků
Doba vaření: asi 15 minut
Celková doba: asi 35 minut
Co je třeba připravit předem: namočit čočku přes noc (minimálně 2 hodiny)
Ingredience:
- 1 šálek červené čočky
- 1/2 lžičky indického koření chaat masala
- 1/2 lžičky indického koření garam masala
- 2 špetky kajenského pepře
- 1/2 velké červené cibule
- 1 polévková lžíce ghee
- 3 stroužky česneku
- 1/2 malé chilli papričky
- 1/2 lžičky kurkumy
- pepř a sůl
- špetka skořice
- hrst baby špenátu
- čerstvý koriandr
Postup:
- V hrnci necháme rozpustit ghee a přidáme nasekanou cibuli, kterou krátce osmažíme.
- Jakmile začne chytát nazlátlou barvu, přidáme nasekaný česnek a chilli papričku.
- Potom přidáme koření – chaat masala, garam masala, kajenský pepř, kurkumu, skořici, pepř a sůl a promícháme.
- Za stálého míchání prohříváme asi 1 minutu a potom přidáme přes noc namočenou a slitou čočku.
- Promícháme s kořením a zalejeme horkou vodou (v takovém množství, aby všechna čočka nebyla pod vodou).
- Přikryjeme pokličkou, ztlumíme na nižší oheň a vaříme asi 15 minut (do změknutí čočky)
- Sporák vypneme a nakonec vmícháme nasekaný špenát a koriandr.
- Podáváme například s rýží, avokádem, a bezlepkovou chlebovou plackou (recept zde ), popř. ozdobené zbytkem nasekaného koriandru.
O Ayurvedu jsem doslova zakopávala vlastně od té doby, co jsem se začala zajímat o zdravý životní styl. Jenže dál než k diagnostice své dóši jsem se nikdy nedostala. Zkrátka jsem nevěděla, co s tím dál. V průběhu let jsem ale k Ayurvedě začala mít čím dál blíž (asi i díky různým dietním směrům, které jsem vyzkoušela) a všechno tak nějak začalo zapadat. To byla ta chvíle, kdy jsem ji začala studovat hlouběji, odhodlaná z toho vytěžit co nejvíce praktických informací, které by usnadnili její pochopení a použití námi, běžnými, moderními lidmi.