Balanc v józe i životě (jak ho získat) aneb balanční pozice

Balanc, rovnováha, vyrovnanost, stabilita. Co si pod tím vlastně představíme? Já si představuji klid mysli a těla, rovnoměrné rozdělení váhy nebo zátěže, nepřehánění, pravá a levá hemisféra, jing a jang.

V jógové praxi asán se můžeme dříve či později setkat s balančními pozicemi, které vždy vyžadují určitou míru schopnosti koncentrace. Často se říká, že klid mysli se projeví právě v klidu balanční pozice. Jiní říkají, že kdo cvičí jógu, zklidní mysl. Tak je první vejce nebo slepice, tělo nebo mysl? Odpovědí může být zas jen vyrovnání – zklidnění těla i mysli zároveň, postupně, společně.

Balanční pozice v józe jsou specifickou skupinou ásan. Nejčastěji jsou prováděny ve stoje či vsedě. Díky nim zapojujeme hluboký stabilizační svalový systém, který vědomě nedokážeme zapojit. Pomáhají nám tak budovat sílu a zaměřit pozornost pouze na nás samotné. Mezi balanční pozice patří stojné pozice např.

Balancujeme ve stoje

• Pozice stromu – Vrkshasana
• Pozice tanečníka – Natarajasana
• Pozice orla – Garudasana
• Pozice bojovníka III – Virabhadrasana III

Balanční sedové pozice

• Loďka – Navasana

Balanční pozice na rukou – vyžadují určitou sílu paží a středu těla

• Vrána – bakasana
• Vrána na boku
• Provaz ve vzporu

Dále mezi ně patří i inverzní pozice, kde je potřeba silného středu těla ještě důležitější

• Svíčka – Sarvangasana
• Stoj na hlavě – Sirsasana 
• Stoj na předloktích – pincha mayurasana
• Stoj na rukou

Jak vstupujeme do stojných balančních pozic?

Pro začátek je vhodná práce s prsty na nohou, jejich roztahování a následní krčení, postupné odlepování prstů od malíčku k palci a obráceně, houpání ze špiček na paty a podobně. Také přenášení váhy z vnější strany chodidla na vnitřní.

K provedení balanční pozice potřebujeme zapojit celé chodidlo – obě jeho hrany, všechny prsty až po jejich konečky i patu. Při roztažení prstů zvětšíme naší opěrnou plochu a opět se přiblížíme k úspěšnému provedení pozice. Váha by na celé ploše chodidla měla být rovnoměrně rozložená.

Před tím, než ve stoje odlepíme jednu nohu od země, je vhodné využít naší schopnosti vizualizace.

Zavřeme oči a představme si, jak nám z chodidla jedné nohy vyrůstají kořeny do země. Poté odlepíme druhou nohu a zamáváme s ní před zakořeněnou nohou a ověříme tak stabilitu již s otevřenýma očima. Následně se zaměříme na nehybný bod na zemi před námi. Po celou dobu provádění pozice, se snažíme cíl našeho pohledu neměnit. Zároveň aktivně tlačíme stojnou nohu do země.

Pak už jen dýcháme a snažíme se v pozici vydržet požadovanou dobu. Neklaďte na sebe z počátku příliš vysoké nároky, zbytečně by vás mohly frustrovat. Začněte jen s pár vteřinami a dobu výdrže s dobou praxe postupně prodlužujte. Když si v pozici budete už jisté/jistí můžete zkusit změnit směr pohledu či zkoušet také různé varianty rukou.

U stromu například ruce v Namaste mudře před hrudníkem, nad hlavou, s propletenými prsty za zády či s chin mudrou po stranách. Nebojte se být kreativní, hrajte si v pozicích a neberte se během praxe příliš vážně.

Vyrovnanost na podložce i v životě lze přisoudit právě vyrovnané mysli, kterou, jak se praví, nic nerozhází a tuto schopnost dokážeme využít i v praxi asán.

V zamyšlení se nad vyrovnanou myslí musím odkázat na 4 dohody Jaroslava Duška, z nichž jedna mi přijde naprosto klíčová.

Mysl, kterou nic nerozhází, si často nebere nic osobně. K vyrovnanosti v životě i v józe vede společné – koncentrace na dech. Kdykoli jsme rozhozeni, vraťme se k jedné z nejpřirozenějších činností, kterou vykonáváme neustále – našemu dechu.