7 věcí, které jsem se naučila díky cvičení jógy

Jóga je některými stále tak trochu považována za podivínské cvičení pro duchovní osoby, které svým vzhledem a životním stylem připomínají hippie. Nebo za něco nudného, pomalého, co pomůže možná jen tak protáhnout se či zklidnit.

Když jsem s jógou před lety začínala já, jedním z důvodů byla tak trochu lenost. 🙂 Chtěla jsem se hýbat, ale ne moc. Neměla jsem moc energie, ale bolely mě záda a věděla jsem, že “se sebou musím něco dělat”. A tak jsem si řekla, jóga, to bude ono. Moc se nenadřu, něco se sebou přece jen udělám a třeba se budu cítit i líp. No, dnes se tomu musím smát.

Ano, mé začátky byly možná trochu líné a také byly “na etapy”. Ale s každou další odcvičenou lekcí, jsem jí přicházela čím dál víc na chuť a postupem času (nebo možná vlastně i až zpětně) jsem zjistila, že mi toho dala a stále dává mnohem víc, než jsem vůbec kdy očekávala. A jaké jsou ty nejdůležitější lekce, které mi jóga dala? Pojďme si představit těch hlavních 7. Možná se v nich také poznáte. 😉


Pohoda

1. Učím se určit si záměr

Ať už je vaše úroveň jakákoliv, jestli jste začátečník nebo profesionál, každá lekce začíná pomalu a zahřátím. Musíme připravit své tělo na náročnější pozice a rozehřát ho. Ale tělo není to jediné, co musíme připravit a zahřát. To stejné musíme udělat i s naší myslí.

Před každým cvičením si určím svůj dnešní záměr. Chci se pořádně zapotit? Chci se protáhnout? Odprostit se od myšlenek nebo prostě úplně vypnout? To vše a ještě mnohem víc. Můžete cokoliv, co si umanete.

Mým častým záměrem je vytrvalost a přijetí sama sebe. Nesoudit. Sebe, druhé, své tělo, své myšlenky. Být v přítomnosti se vším všudy, přijmout se. Přijmout fakt, že i mé tělo má limity a já se je učím respektovat, ne s nimi bojovat.

Druhým mým častým záměrem je sebeláska. Obdivuji, jak je mé tělo schopné pohybu. Ať už je jakkoliv (ne)náročný. Je hoden obdivu.

Tato schopnost určení si záměru se mi líbí i v každodenním životě. Můžete ji praktikovat každé ráno, když vstáváte a říct si, jaký záměr třeba chcete dát třeba dnešnímu dni.Přítomnost

2. Žiji přítomností

Během cvičení jógy je samozřejmě jedna z nejdůležitějších věcí dech. Je důležité se soustředit právě na něj. Na to, jak proudí naším tělem a udržuje jej na živu. Životodárný dech. I když budete ležet hodinu pouze v Savasaně a soustředit se na svůj dech, je to jóga. 😉

Soustředit se na dech ale není jen tak jednoduché, jak to zní. A většina z vás, jogínů, to moc dobře ví. Tolik myšlenek, které se nám honí hlavou, co jsem zapomněli udělat, co ještě máme udělat, co všechno nás čeká následující den, večer… Miliony věcí, jen ne a ne se soustředit na dech.

Ale čím víc a častěji to zkoušíme a praktikujeme, tím to jde lépe. Tak jako všechno. A tak postupem času se nám daří soustředit se pár vteřin, pár minut, dlouhý čas. A to je na tom to skvělé! (Na)učíme se žít v přítomnosti. Soustředit se na jednu věc. Zklidnit mysl. A pokud se soustředíte na přítomnost, pouze a jen, potom není možné být nešťastný. 🙂

3. Naslouchám vlastnímu tělu

Je to velmi důležitá věc. A v dnešní době obzvláště. Děláme víc věcí, než je zdrávo. Neumíme relaxovat. Nebo aspoň ne dostatečně. Nervujeme se, zatěžujeme své tělo i mysl. Nenasloucháme, nevnímáme signály, které nám říkají A DOST. Pak přichází nemoci. A my je přecházíme. Bolesti zad se snažíme “rozchodit”, chřipková onemocnění nám nezabrání nepracovat. A tak to jde stále dokola.Naslouchám

Jóga mě naučila, že pokud se do některé pozice prostě nemůžu dostat, nedělám ji. Dělám lehčí verzi, používám podpůrný polštářek nebo jakkoliv jinak si pomáhám a své tělo nepřetěžuji. A tak se to učím přenášet i do života. Když jsem unavená, odpočívám. Když cítím potřebu pohybu, běhám. Když na mě “něco leze” či mě bolí záda, věnuji tomu dostatečnou pozornost a naslouchám. Tělo i má mysl se mi pak odvděčí zdravím a pohodou. A o to přece v životě jde nejvíc.

4. Stále se posouvám dál

Když jsem začínala cvičit jógu, na náročnější pozice jsem se dívala s otevřenou pusou a říkala si, že v životě nemám šanci něco takového dokázat! Dnes, když dám nohy do pozice, která se mi dříve zdála nemožná, uvědomuji si, jak jsem se za ten rok, dva, tři posunula. Že se vlastně stále posouvám dál a dál. A to je skvělé! Učím se a vnímám, že každý den mi dává prostor k růstu, každým okamžikem se měním a zlepšuji si. Život nám nabízí tolik příležitostí a i když využijeme jen malé procento z nich, stále se posouváme někam dál. Uvědomujete si to?

5. Učím se pravidelnosti

Měla jsem období, kdy jsem cvičila jógu denně (někdy i vícekrát denně). Chtěla jsem si dokázat, že jsem schopná praktikovat jakoukoliv činnost, kterou si umanu, pravidelně tak často, jak jen chci.

V různých životních situacích, období, se tato moje potřeba mění. V některých měsících tedy cvičím denně, v některých 3-4 týdně. Vše záleží na tom, jak se cítím a nakolik to potřebuji. Důležitým zjištěním ale je, že cokoliv chceme a dáme tomu pravidelnost, tak to jde. Ať už je to cvičení, hra na hudební nástroj nebo třeba psaní článků. 🙂 Vše, co chceme a čemu věnujeme energii a na čem pracujeme s pravidelností, to dává našemu životu smysl a řád.Pravidelnost

6. Jsem k sobě ohleduplná

Někdy jsem nervózní z toho, že se nemůžu dostat do některé jógové pozice. Štve mě, že nedokážu to, co ostatní. V tuto chvíli je důležité si připomenout, že nejdůležitější ze všeho je, být sám k sobě láskyplný a ohleduplný. Nevadí, že nezvládnu vše, co ostatní, není potřeba být dokonalá. Nejsem dokonalá, a to je v pořádku! Já totiž nemusím být. A to je důležité si připomínat ve všech oblastech života.

7. Neporovnávám se s ostatními

Ale ano, občas to přece jen dělám! 🙂 Ale cvičení jógy mě učí to nedělat. Nebo alespoň ne tak často. Jak jsem zmínila výše, někdy se mi nelíbí, že se nedostanu do takových pozic, jako ostatní jogíni. Nebo nevydržím dlouho meditovat, i když ostatní ano.

Tohle je ale předem prohraný boj. Protože vždy bude někdo, kdo cvičí jógu lépe, kdo je štíhlejší, kdo je v lepší formě atp. Cvičení jógy mi ale ukazuje, že je důležité se soustředit na to, co se děje na mé karimatce, ne na těch kolem mě. 

Přeneseno do každodenního života, ano, vždy bude někdo, kdo píše lepší články, hraje na klavír nebo tancuje lépe než já. No a? Každý máme svou životní cestu a v tuto chvíli, v tento moment, jsme přesně takoví, jací máme právě teď být.

Všechny tyto skutečnosti jsem si uvědomila právě díky pravidelnému cvičení jógy. A jsem přesvědčená o tom, že to rozhodně není málo a že i vy máte své vlastní zkušenosti, zážitky a pocity, které jste přenesli do svého každodenního života a díky nim je možná jednodušší, více obohacující a tak nějak více plnohodnotný, pohodový. Jaké jsou ty vaše? Podělte se s ostatními čtenáři v diskuzi. 😉

129 Shares
>
129 Shares
Share129